Vše začalo v listopadu 1928, když se hrošice Huberta rozhodla opustit svůj domov v Jihoafrickém Zululandu, v  jedné z devíti Jihoafrických provincií a vydala se na dlouhou cestu. Po další 3 roky procourala 1600 km cestou necestou, křížem krážem Jižní Afrikou.

Přecházela silnice, železnice, brala to přes zahrady, pole i golfová hřiště. Také navštívila pár městeček a v Durbanu se dostala až ke dveřím místní lékárny. Usínala na mostech i železničních tratích. Jako výlet do cukrárny jí byla pole cukrové třtiny, tu totiž milovala. Brzo se stala miláčkem národa dostalo se jí i pozorností novinářů. Nejdříve dostala jméno Hubert, než se zjistilo, že je to vlastně hroší dáma. Auta zastavovala a vlaky zpomalovaly a cestující často házeli Hubertě chutné ovoce. Stala se slavnou. Johannesburské ZOO mělo o Hubertu zájem a snažili se jí odchytit. Poslali za ní specialisty včetně týmu kameramanů. Huberta jim však nedala šanci. Stala se národní hrdinkou.

Bohužel v dubnu 1931 její hero,ický život skončil. Jak jinak než hloupou „lidskou rukou“. Byla zastřelena třemi lovci, když se v poklidu koupala v řece. Smutek a zloba zastihla celý národ, lovci byli zatčení a byla jim vyměřena velká pokuta.

Huberta je dodnes pyšným exponátem v Muzeu v Kings William Town.

Pokus strávíte pár nocí v městečku St. Lucia u indického oceánu, máte šanci, že uvidíte některého z potomků Huberty se večer procházet po hlavní třídě. Tradice se přeci musí dodržovat, to taky u nás v jižní Africe vědí i hroši 😊.

Zuzana, Vaše průvodkyně Jižní Afrikou